Před skoro šesti lety, 20. července 2012, byl nasazen víceúčelový vůz Bdbgmee poprvé do provozu. Stalo se tak premiérově na spojích Ex 144/145 Landek. Tyto vozy nahradily své předchůdce BDbmsee a BDhmsee, ze kterých koneckonců pocházejí, a vznikla tak po rekonstrukci poměrně kvalitní, čtyřiašedesátikusová série vozů pro vlaky Českých drah.
Zmíněné víceúčelové vozy, jejichž písmenné označení připomíná jazykolam, jsou určeny pro rychlíkovou a expresní vozbu do rychlostí 160 km/h. Disponují plošinou pro nástup osob na vozíku, pro které je ve voze k dispozici speciálně upravené kupé a toaleta. Dále je zde 12 míst pro cestující s jízdními koly, nezapomínejme také na jedno kupé určené výhradně pro cestující ženy a zbytek sedaček připadá právě pro rodiče s dětmi. Vůz jako takový je především oddílový (s kupé) po šesti místech, výjimkou je malý velkoprostorový oddíl uprostřed vozu, čítající 12 míst, rozdělený na dva imaginární oddíly po šesti cestujících.
Poté, co se tyto vozy začaly objevovat na rychlících, tak šlo často o nebývalý skok v kvalitě poskytovaných služeb. Nezřídkakdy šlo o jediný vůz na soupravě s klimatizací a zásuvkami, přičemž tato situace stále ještě panuje např. na rychlících z Plzně do Českých Budějovic a dále na Vysočinu. Dokonce se potkávaly tyto vozy na vlacích s prehistorickými vozy první třídy řady A, popř. AB, což nesli špatně zejména cestující, kteří si v těchto vozech za první třídu připláceli. No a znovu, na rychlících do Českých Budějovic tato situace panuje i nadále. Doba šla dál a k nám do Plzně byly zavedeny vlaky pod kategorií „Rychlík vyšší kvality“, což mělo garantovat buď vozy se zásuvkami , nebo s klimatizací, které tak měly tvořit alespoň 80 % vozů celé soupravy. Byly doby, kdy se drahám toto vágní pravidlo dařilo dodržovat, ale v současnosti na lince R16 tomu tak rozhodně není. A vzpomínáte na jednu z vozových krizí v zimě roku 2015?
Abychom pochopili, proč jsou vlastně vozy natolik oblíbené, odskočme se podívat ještě do první třídy, nasazované na mých oblíbených vlacích linky R16 do Prahy. Když pomineme zmiňovanou vozovou krizi, tak standardem první třídy jsou zde vozy ABpee polského výrobce PESA Bydgoszcz. Jedny z nejnepovedenějších „nových“ vozů ČD. Zvláštní uspořádání sedaček v interiéru, jedna zásuvka pro dva až čtyři cestující, absence elektronického rezervačního systému a tak dále. Oproti tomu vozy Bdbgmee jsou o dost dále. Všechny oddíly jsou vybavené rozkládacími stolky s příjemným designem pro použití notebooku. Dokonce je šikovný velký stolek i v kupé pro cestující na vozíku. Na šest míst jsou k dispozici čtyři zásuvky pro nabíjení drobné elektroniky. Pro představu – v Aee je to jedna zásuvka na šest míst a v ABpee jedna zásuvka na čtyři, popř. dvě místa. Nespornou výhodou vozidla je ovšem velké množství prostoru. Velká rozteč mezi sedačkami zajišťuje, že se zde pohodlně cítím i já s 210 centimetry výšky. Také šířka sedaček je komfortní (tři sedadla na šířku vozu), a každý cestující má svoji opěrku na ruce. Na toaletě se pohodlně vytočí i vozíčkář a je zde k dispozici i přebalovací pult. Sedačky z produkce MSV Interier patří mezi ty nejpohodlnější, které z této fabriky pocházejí a jsou dokonce i polohovatelné. Zkrátka, pokud by se tohoto konceptu držely dráhy u všech vozů, tak by bylo vyhráno (pomineme-li vnitřní design barev vozu).
I zde se však najde několik nedostatků. Tak především – jako běžný cestující (bez kola, vozíku, dětí či dámských partií) si do tohoto vozu nesmíte udělat rezervaci. Všechna místa mají nějaký „přívlastek“ a pokud si zde uděláte rezervaci, tak vám hrozí přirážka až 500 Kč od průvodčího. Jedinou možností je obsadit takto označené místo a doufat, že si jej nebude nárokovat výše zmíněná skupina cestujících. Další záležitosti jsou již ryze technického charakteru. Tak především vnitřní posuvné dveře. Kteréhokoliv z průvodčích byste se zeptali, tak vám odpoví, že je to součást, která je nejčastěji v poruše. Neustálé poruchy pohonu dveří svádějí dráhy na cestující, jenže – občas s dveřmi ztratí trpělivost i personál a není čemu se divit. Při průchodu celým vozem je třeba otevřít tlačítkem pětkrát tyto posuvné dveře. Dveře ovšem při otvírání nevynikají příliš svojí rychlostí. Zmáčknete tlačítko, dveře se otevírají pomalu, a tak cestující či personál vezme za madlo, a trhne. A tím rozhodí dveře a občas poškodí celou pohonnou jednotku. V tom lepším případě může průvodčí dveře restartovat, v tom horším je musí vypnout. No a někteří je vypínají rovnou. Ovšem, zde výrobce nemyslel na jednu drobnost. Pokud vypne personál dveře, tak ty nelze nijak zaaretovat v otevřené poloze a při průjezdu oblouky se dveře samy otevírají a zavírají. Což je při pohybu malých dětí v pro ně určeném voze velmi nebezpečné.
Dalším obligátním problémem jsou koše pod oknem. Pokud si k oknu sednete, určitě párkrát do koše šťouchnete, čímž nadskočí jeho kovové víko a občas i polovina cestujících v oddíle. V malém velkoprostorovém oddílu je velmi málo prostoru na ukládání zavazadel, jelikož je zde police na zavazadla instalována pouze u stěny s okny na jedné straně. Toto by řešilo standardní uspořádání polic, jako ve vedlejších oddílech, tedy napříč vozem. Odpadl by tak problém nejen s místem, ale i s tím, že si cestující na krajních a prostředních sedačkách nemají kam uložit pohodlně své bundy či kabáty. Ano, u okna jsou sice tři a tři věšáky, ale kdo pak má sedět na sedačce, kde visí tři zimní bundy, že? Vzhledem k tomu, že má vůz pro oddíly s dětmi, tak ty rády zkoumají všechna možná i nemožná místa, a proto by bylo vhodné instalovat minimálně do oddílů zátěžové koberce.
Tím se pomalu dostáváme ke skupině „poskytované služby“. Vůz nemá zatím nainstalovanou WiFi infrastrukturu, a tak se zde musíme spolehnout jen na svá data, ale věřím, že by tuto funkcionalitu ocenila nejen řada standardních cestujících, ale i rodičů s dětmi, které dnes prakticky bez tabletu či smartphonu neudělají ani krok. Další možnou službou, kterou zde nenajdeme, je nápojový a jídelní automat. Pokud nazýváme vůz Bdbgmee vozem víceúčelovým, tak by do něj takové automaty pasovaly jedna báseň. Některé rychlíky (vyšší kvality), kde jsou tyto vozy nasazovány, mají jízdní dobu i 3 až 6 hodin, a to už drobný snack či vychlazený nápoj přijde vhod. Ano, na rychlících mezi Prahou a Plzní sice občas můžeme potkat nějaký ten minibar, ale já v sortiment těchto minibarů z určitých důvodů nemám přílišnou důvěru.
Hezkým bonusem by samozřejmě byly drobnosti jako kompresor na dofouknutí kola, drobné nářadí pro dotažení šroubku či matky, nebo dětská sada k zapůjčení (např. figurky pro hru nalepenou na stolcích apod.) pro rodiče s dětmi, nebo třeba dětský časopis „Můj vlak“.
A proč tedy vůz Bdbgmee nazývám leteckým názvoslovím „economy comfort“ mezi vozy Českých drah? Udělejme si jednoduché shrnutí:
- kombinace oddílového a velkoprostorového uspořádání
- mnoho místa na nohy
- široké a polohovatelné sedačky
- každá sedačka má vlastní opěrku
- klimatizace (ta už by měla být dnes standard, ale…)
- velké množství zásuvek
- velké rozkládací stolky vhodné pro práci s notebookem
- často daleko lepší vůz, než vozy první třídy
Jak jste si přečetli, stále je ale co zlepšovat. V minulém roce například dráhy nechaly v těchto vozech upravit vybavení pro cestující na vozíku. Podle připomínek této skupiny cestujících byla upravena nástupní zdvihací plošina, dále zvětšeny dveře a uspořádání vyhrazeného kupé pro tyto cestující a v neposlední řadě změněny parametry některých součástí toalety. Bylo by super, kdyby dráhy v rámci udržování kvality a konkurenceschopnosti produktu neusnuly na vavřínech a jeden z jejich povedenějších vozů dále vylepšovaly. Jsem si naprosto jist, že by to bylo jen ke spokojenosti jejich zákazníků.